Košík (0)
Vymazlené mazance podle Viléma a Tomáše
S koncem zimy se pozornost v pekárně přirozeně obrací k jaru. Symbolem tohoto období je pro nás mazanec, pečivo, které svou nadýchaností navazuje na vánočkovou tradici, ale vyžaduje specifický přístup. Prozkoumejte, jak ho pečeme, a naučte se naše pekařské triky. Ať už se do pečení pustíte sami doma, nebo se pro ten náš zastavíte u nás v pekárně.
Většinu našeho pečiva stavíme na kvásku, u mazance ale děláme vědomou výjimku. Mazancové těsto je totiž nesmírně bohaté – plné žloutků, cukru a másla. To je pro kvásek sice „těžkou váhou“, která zpomaluje jeho růst, ale hlavní důvod naší volby je jinde. Jde o chuť a strukturu, které kvásek přirozeně mění, což se v našich očích neslučuje s charakterem tradičního českého mazance. My u něj hledáme tu klasickou chuť, kterou máme všichni spojenou s Velikonocemi. Proto sázíme na čerstvé droždí.
V těstě se nám potom osvědčila kombinace hladké a polohrubé mouky v poměru 50:50. Zatímco hladká mouka dodává mazanci kýženou vláčnost, polohrubou přidáváme proto, aby těsto získalo tu správnou strukturu, která je pro tradiční mazanec charakteristická.
U nás v pekárně platí, že mazanec bez rozinek a mandlí není kompletní. Přidávejte je ale až úplně na závěr hnětení, aby se v těstě nerozmačkaly.
Rozinky – Samozřejmě pořádně namočené v rumu. Nasáknou aroma a v těstě nebudou vytahovat vlhkost ze střídky.
Koření – Čerstvě nastrouhaná citronová kůra a špetka muškátového oříšku. Neviditelná esence, která vždycky provoní celou ulici u naší pekárny.
Mandle – Část dáváme přímo do těsta, zbytkem sypeme povrch. Krásně se vypraží a dodají mazanci oříškový nádech.
Všechno začíná u poctivého „základu“. Žloutky, máslo, cukr, sůl a citronovou kůru nejdříve šleháme v robotu celých 20 minut. Vznikne tak nadýchaná, krémová emulze, do které teprve potom přidáváme mléko, droždí a oba druhy mouky.
U nás v pekárně těsto nespěchá – po vyhnětení ho necháváme zrát zhruba 20 hodin v chladu.
Proč? Během dlouhého a pomalého zrání mají kvasinky čas rozvinout hloubku chuti, kterou při rychlém kynutí v teple nikdy nezískáte. Těsto se navíc v chladu krásně „usadí“, lépe se s ním pracuje při tvarování a výsledná střídka je mnohem jemnější a kompaktnější.
Teprve až z vyzrálého těsta vytvarujeme úhledné bochánky, přichází čas na teplo. Mazanec kyne déle než běžný chleba. Protože je těsto plné tuku a cukru, kvasinky mají mnohem více práce a trvá jim delší dobu, než bochánek „nadzvednou“. Optimální je pro ně stabilní teplota kolem 30 °C, kde mazance odpočívají přibližně dvě hodiny.
Před pečením mazance potřeme vajíčkem a bohatě sypeme mandlemi. Aby ale po vytažení z trouby zůstaly krásně klenuté a „nespadly“ (což se u takto bohatých těst může stát), prozradíme vám trik z naší výroby: ihned po vytažení z pece mazanec na třech místech propíchneme špejlí. Pomůže to horké páře uniknout rychleji a vnitřní struktura se okamžitě zafixuje.
Vůně čerstvého pečiva je ta nejlepší věc na světě, to moc dobře víme! Pokud by se však mazanec rozkrojil ještě horký, jemná střídka se může pod nožem srazit a působit mazlavě.
Pečení mazance je rituál. Vyžaduje klid a čas. A pokud byste toto doma přeci jen postrádali, zastavte se za námi v Brně nebo v Praze na Klamovce. My pro vás naše „vymazlené“ mazance budeme sázet do pece od 1. do 4. dubna.
Jsme Vilém a Tomáš, pracujeme rukama a pečeme srdcem.
Přečtěte si Náš příběh